Než vyrazíte na trek:
1. Pořiďte si kvalitní ponožky, zvlášť ty nízké, vypadají esteticky, skvěle se v nich opalují lýtka a ty dolní části nohou jsou od napadaného bordelu tak černé, že je pak těžko rozeznatelné, co jste si vlastně opalovali, navíc máte aspoň důvod k zastávkám neboť ten bordel musíte furt vysypávat.
2. Nevěřte mýtu o botách! Stačí přeci ty vaše staré běžecké trailovky! Jsou dost široké, pohodlné, jen si neuvědomíte, že v nich nebudete trávit hodinku, dvě, tři, čtyři, ale celý týden! Nevíte, co to je puchejř! A že vám to dá pořádně sežrat! A ne jednou!
2. Kvalitou obuvi se zas až tak nezabývejte, důležitý je prohlídnout si je ráno těsně před odchodem na vlak a doufat, že ta obrovská díra, která na jedné z nich zeje, se o moc nezvětší (doporučenou kobercovku nechte doma, kdo by se s ní tahal - jdete přeci ultralight! Co nemáš, nepotřebuješ!)
3. Plánování je potřeba, ale nemusíte to zas až tak přehánět, stačí odečíst kilometry na jednotlivých úsecích, jen se pak nesmíte divit, že z předpokládaných 27 je najednou 40 a to jste si to ještě o něco zkrátili!
4. Puchejř se léčí prodlužováním vzdáleností!
5. Občas kontrolujte trasu s mapou ať neminete důležité odbočky, natož ta avizovaná skvělá místa! Mohli jste si dát pivko chlazené potokem v lesním baru nebo nabrat minerální pramen, třeba by zrychlil váš krok! A neměli byste takovou žízeň!
6. Vemte s sebou deníček na zapisování zážitků, postřehů, ilustrací krajiny (pořiďte si zvlášť měkkou tužku, se kterou se pěkně skicuje, chcete se přeci vrátit ke kořenům a znovu začít!), co na tom, že jste si naplánovali tak dlouhý trasy, že si vlastně nestačíte zapisovat vůbec nic a večer jenom mrtví padnete. Všechno se to postupně tak nějak začne překrývat, takže za pár dní už vlastně nevíte, kde jste začínali! Je dost těžkej, ale naprosto nezbytnej!
7. Těšte se na ta všemi opěvovaná setkání! Možná jste si to ale nějak divně naplánovali, protože nepotkáváte vůbec nikoho....občas na vás padne v temném lese i strach! Kde jsou ty milí, hodní, vstřícní, baječní? Kde?
8. Pokud už na vás padají chmury z puchejřů, temného lesa a nekonečných dlouhých úseků, které jakoby neměly konec, stačí strávit hodinku, dvě, ve společnosti stezkařů a ráno vstanete s pocitem, že svět je báječné místo a puchejř záhadně zmizí! Stezka Českem může jít každý!
9. Ještě že máte hůlky, věrné společnice, o které se můžete kdykoliv opřít, zvlášť ve chvílích, kdy se motáte i na úplně rovném asfaltu!
10. Jste v půlce! Už jenom dvacet! To dáte!
11. Kdy už bude ku*a konec?
