pondělí 25. června 2018

Příručka plážového povaleče aneb malebné Toskánsko


Když si chcete odpočinout:
1. Rozhodujte se do poslední chvíle, jestli si vůbec můžete vzít dovolenou a odsunout tak tu hromadu úkolů, které vás čekají až se vrátíte svěží a nabytí energií zpět; jako bonus mějte přesný termín, do kterého se musíte bezpodmínečně vrátit - to aby ten předodjezdový stres byl úplně dokonalý
2. Vyberte si trochu vzdálenější destinaci, aby byl přesun dostatečně únavný (nejste žádný ořezávátka, to dáte!)
3. Vezměte si s sebou kola - to je přeci nejlepší dopravní prostředek jak se dostat pohodlně na pláž
4. Vyberte si pokud možno co nejkopcovatější kraj (čím strmější kopce, tím lepší) - máte přece rádi ty výhledy
5. Vezměte si s sebou pohorky, co kdyby se vám chtělo jít na nějakou procházku - to válení může být ubíjející (lépe se v nich stoupá po šutrech a zdolávají případné ferraty, zvlášť když jste ještě nikdy na žádné nebyli a nemáte k tomu ani vybavení)
6. Pro jistotu přihoďte do tašky něco proti dešti - pro sichr jako kompenzaci k opalovacím krémům
7. Nezapomeňte tu kupičku knih, na které se těšíte - ideální trávení času na pláži - bude ho tolik!
8. Důležité je nemít žádný plán - jedete přeci relaxovat (pro jistotu odjíždíte vybaveni podrobnou mapou, průvodcem horských tůr a dlouhých cyklistických tras - to válení může být až nesnesitelné!)
9. Nezbytné jsou běžecké hadry a boty - běh po pláži - to je přeci ta správná romantika (někde přeci ta písčitá pláž musí být!)
10. Paraglidista nesmí zapomenout svůj kluzák - co kdyby bylo letovo (lhostejno, že ve vybrané destinaci je jen jedna oficiální startovačka a přistává se většinou na zalidněné pláži - trochu jim to tam aspoň zpestříte, a když budete šikovní, asi se i trefíte)
11. Jedete se válet k moři, ale vlastně nesnášíte moc lidí kolem sebe (zubynehty se přeci snažíte kvůli tomu odjet mimo sezonu, ale neplánovaně se vám to posunulo z května na červen), takže si vyberete odlehlejší ubytování (je tak odlehlé, že ho najdete až na třetí pokus a jenom proto, že se zeptáte místňáka; když ho konečně najdete, musíte se nejdřív vysápat 800 m do kolmého kopce, takže když stanete nahoře tak první věta, kterou pronesete je: Na to jim s....., to se nedá vyjít natož vyjet!
(vzápětí se totálně orosíte při první jízdě autem vzhůru, protože pořád čekáte, kdy se překlopí)
12. Jo a nezapomeňte plavky! (zvlášť ty vcelku, co mají taková pěkná ramínka, která se opálí tak, že to vypadá, že děláte propagaci firmě VW)
13. Italská slovíčka, bez kterých ani neodjíždějte (vlastně jediná, která mi za ta léta uvízla v hlavě):
Vino bianco
Vino rosso
Birra
Si
No
Ciao!
Per favore
Prego
E pericoloso sporgersi!
Grazie
Buon Natale!
Mangiare
Cornuto
Buon giorno
Marcello!
Cosi piccola e fragile...
Arrivederci
Buona notte
Caldo
Freddo
Non capisto
Bagno
Menu
Uno
Due
Tre
Quattro (stagioni)
Pane
Gelato
Zanzare
Mi piace

Mamma Mia! Bylo to jako bych se vracela domů. Dlouhých 23 let! Poslední povalečská italská dovolená v Lido di Dante, která zanechala hlubokou stopu - šlápnutí na jedovatou ostnatou rybu, zablokované kolo u auta, uvnitř zabouchnuté klíčky, stříknutý sprej proti komárům do očí, děti tak malé a hodné, že se jim říkalo skřeti....  občas se některé z nich skutálelo po schodech. Skleněné demižonky vína, které se nejdřív pomalu, ale pak tak nějak rychleji hromadily v koutě apartmánku. San Marino! Gelato! Filosofo! Una debata! Zanzare! Venezia! Úmorná dlouhá cesta nekonečnou rovinou s občasným plácnutím do zadního prostoru auta a snaha odtržení skřetů od sebe.
Kdy už tam budem?


Elba - tenhle malý (28 km dlouhý a 19 km široký) ostrůvek ve tvaru ryby poskytuje vše, co správný masochista i povaleč potřebuje. Ten plán se začal líhnout v mé hlavě při běhu na Trailcampu - tedy konkrétně podél pobřeží z Punta Ala do Scarlina, protože jsem jej měla celou dobu na očích. Zdálo se mi to jako dobrá záložní varianta, pokud se nám nepodaří odletět prozkoumat další kanárské ostrovy - La Palmu a Gomeru. S odjezdem to začalo být tak komplikované, že nezbývalo než se vydat někam vlastním dopravním prostředkem a stát se tak nezávislým nomádem.
Ale předtím, předtím by bylo fajn zastavit se někde v té pravé toskánské krajině a nasáknout trochu atmosféru. Také se nám nechtělo jet celou vzdálenost na jeden zátah. 
Brázdila jsem prstem po mapě, zkoumala kudy pojedeme do přístavu a kde bychom tak mohli spočinout. Neměli bychom se příliš vzdálit od trasy a zároveň by to chtělo nebýt zas tak přímo u ní. Úkol pro chytrou horákyni. Chtěla bych být v dosahu San Gimignano. Podívat se na jeho věže aspoň z dálky. Agriturismo La Moraia. To by mohlo být ono! Jsou tam i nějaké značené turistické trasy, to bychom se mohli projet i na kole! Vrstevnice moc nezkoumám. Rozhodnutí je rychlé. Něco podobného se odehrává i pro náš pobyt na ostrově. Hlavně ne letovisko. Pro jistotu volím část Elby s nejvyšší horou, kde je také nejvíc značených výletů (jedeme se válet?). Zatím jen na čtyři noci, pak se uvidí, zda se přesuneme třeba na východ, který také stojí za prozkoumání. Fonte di Zeno. Podle fotografií to vypadá docela dobře a zdá se, že je to stranou od turistického ruchu. Možná až moc, ale už mě to hledání začíná unavovat. Prostě to risknem.







pokračování příště

4 komentáře:

  1. U těch jedovatých ryb, zaseknutých kol, sprejů atd. jsi zapomněla vyjmenovat angínu, studený a propršený první týden.... byla to fakt hoňka to všechno stihnout během jedné dovolené! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jooo vlastně máš pravdu, sháněli jsme gumáky pro skřety :-)

      Vymazat